Výzkum: Vazby mezi interakcí rodiče-dítě a konverzacemi přátel, část II

Podle zveřejněného příspěvku Dr. Glory, Kahen a Katz poznamenali, že „byla vidět určitá diferenciace v rolích matek a otců v rozvíjejících se vrstevnických vztazích dětí. K této diferenciaci došlo ke třem důležitým zjištěním. Za prvé, když byli otcové emocionálně nestálí, dětské hry s kamarády měly tendenci být odpojené a zahrnovaly spíše osamělé aktivity. Za druhé, emocionální komunikace matky souvisela s mírou, do jaké děti projevovaly pozitivní vliv na vrstevníky. Za třetí, rodičovství matky i otce souviselo se schopností dětí zapojit se do vyšší úrovně zapojení s vrstevníky.

Dovolte nám poskytnout podrobnější vysvětlení pro každé z těchto zjištění:

1) Děti, které zůstaly na nízké úrovni angažovanosti (monolog) s nejlepším přítelem, měly otce, kteří více používali posměšný humor, byli málo angažovaní a používali více příkazů než otcové dětí, u kterých bylo méně pravděpodobné, že během hry používali monolog. Děti často zapojené do pozitivní paralelní hry měly otce, kteří byli nadšení a láskyplní!

2) Děti, které byly vůči vrstevníkovi více negativní, měly otce, kteří byli dotěrnější a méně angažovaní, a matky, které více používaly posměšný humor. Děti, které vykazovaly více pozitivního vlivu při hře s vrstevníky, měly matky, které méně používaly posměšný humor a byly méně dotěrné a kritické.

3) Emocionální komunikace matek souvisela s mírou, do jaké děti projevovaly pozitivní vliv na vrstevníky: Matky, které měly málo posměšného humoru, kritičnosti a dotěrnosti, měly děti, jejichž vzájemná interakce s vrstevníky měla tendenci mít vyšší úroveň smíchu a radosti než matky, které byly vyšší. v tomto negativním rodičovském chování.

4) Rodičovství otce nesouviselo s pozitivním vlivem při hře s vrstevníky, ale souviselo se zapojením dětí s vrstevníky. Skutečně se zdá, že míra, do jaké je rodičovství otců omezeno na pozitivní interakce s jejich dítětem, souvisí s pohybem jejich dětí směrem k intimitě versus odpoutání se od ostatních.

Pokud jsou otcové vysoce pozitivní a reagují na své děti, děti jsou schopny dosáhnout propojené interakce prostřednictvím sebeodhalení (sdílení osobních pocitů a informací s ostatními). Pokud se však tento pozitivní vliv spojí s tendencí reagovat na své dítě kriticky, pak má hra jejich dětí s vrstevníky tendenci ustupovat k osamělejším aktivitám vedle sebe.

Podle vědců je možným vysvětlením tohoto jevu to, že těkaví otcové poskytují neustálé pozadí silných pozitivních a negativních úsudků o chování svého dítěte. Zobrazení intenzivní negativity v kontextu převážně pozitivní interakce může dětem ukázat, že zapojená mezilidská interakce s sebou nese možnost, že na ně bude směřovat negativní vliv. Vzhledem k riziku konfliktu během koordinované hry se tyto děti mohou stát bojácnými a bázlivými a upřednostňovat osamělé aktivity spíše než se zapojovat do propojenější interakce.