Kvíz: Jaký jste styl rodičů?

V návaznosti na Čtyři výchovné styly je zde sebehodnocení, které určí váš výchovný styl.

Jste nesouhlasný rodič? Propouštějící rodič? Rodič Laissez-Faire? Rodič Emotion Coaching?

Toto sebehodnocení napsané Dr. Glory pochází z „Výchova emocionálně inteligentního dítěte“. Klade otázky o vašich pocitech ohledně smutku, strachu a hněvu – jak u vás samotných, tak u vašich dětí. U každé položky vyberte možnost, která nejlépe odpovídá vašemu pocitu. Pokud si nejste jisti, použijte odpověď, která se vám zdá nejbližší. I když tento test vyžaduje, abyste odpověděli na spoustu otázek, zkuste se ho držet. Dlouhý design zajišťuje, že pokryjeme většinu aspektů každého rodičovského stylu.

1. Děti mají opravdu velmi málo k tomu, aby byly smutné. T F
2. Myslím, že hněv je v pořádku, pokud je pod kontrolou. T F
3. Děti jednající smutně se obvykle jen snaží přimět dospělé, aby je litovali. T F
4. Dětský hněv si zaslouží oddechový čas. T F
5. Když se moje dítě chová smutně, změní se ve skutečného spratka. T F
6. Když je moje dítě smutné, očekává se, že napravím svět a udělám ho dokonalým. T F
7. Opravdu nemám čas na smutek ve svém vlastním životě. T F
8. Hněv je nebezpečný stav. T F
9. Pokud ignorujete smutek dítěte, má tendenci odejít a postarat se o sebe. T F
10. Hněv obvykle znamená agresi. T F
11. Děti často jednají smutně, aby dosáhly svého. T F
12. Myslím, že smutek je v pořádku, pokud je pod kontrolou. T F
13. Smutek je něco, co člověk musí překonat, vyjít ven, ne se nad tím zdržovat. T F
14. Nevadí mi řešit dětský smutek, pokud netrvá dlouho. T F
15. Preferuji šťastné dítě před dítětem, které je přehnaně emocionální. T F
16. Když je moje dítě smutné, je čas na řešení problémů. T F
17. Pomáhám svým dětem rychle překonat smutek, aby mohly přejít k lepším věcem. T F
18. Nevidím to, že je dítě smutné, jako nějakou příležitost, jak dítě hodně naučit. T F
19. Myslím, že když jsou děti smutné, příliš zdůrazňují to negativní v životě. T F
20. Když se moje dítě chová naštvaně, změní se ve skutečného spratka. T F
21. Stanovuji hranice hněvu svého dítěte. T F
22. Když se moje dítě chová smutně, je to proto, aby získalo pozornost. T F
23. Hněv je emoce, kterou stojí za to prozkoumat. T F
24. Mnoho dětského hněvu pochází z nedostatečného porozumění a nezralosti dítěte. T F
25. Snažím se změnit vzteklé nálady svého dítěte na veselé. T F
26. Měli byste vyjádřit hněv, který cítíte. T F
27. Když je moje dítě smutné, je to šance se přiblížit. T F
28. Děti se opravdu nemají na co zlobit. T F
29. Když je mé dítě smutné, snažím se pomoci dítěti prozkoumat, co ho trápí. T F
30. Když je moje dítě smutné, dávám mu najevo, že mu rozumím. T F
31. Chci, aby moje dítě zažilo smutek. T F
32. Důležité je zjistit, proč je dítě smutné. T F
33. Dětství je šťastným obdobím, ne obdobím smutku nebo vzteku. T F
34. Když je moje dítě smutné, sedneme si a promluvíme si o smutku. T F
35. Když je moje dítě smutné, snažím se mu pomoci zjistit, proč ten pocit je. T F
36. Když se moje dítě zlobí, je to příležitost se sblížit. T F
37. Když moje dítě zlobí, věnuji nějaký čas tomu, abych se pokusil zažít ten pocit se svým dítětem. T F
38. Chci, aby moje dítě zažilo hněv. T F
39. Myslím, že je dobré, když se děti někdy zlobí. T F
40. Důležité je zjistit, proč se dítě zlobí. T F
41. Když moje dítě smutní, varuji je, aby si nevytvářelo špatnou povahu. T F
42. Když je moje dítě smutné, bojím se, že se z něj vyvine negativní osobnost. T F
43. Opravdu se nesnažím své dítě učit nic konkrétního o smutku. T F
44. Pokud mám nějaké ponaučení o smutku, pak je to, že je v pořádku to vyjádřit. T F
45. Nejsem si jistý, že se dá něco udělat pro změnu smutku. T F
46. Pro smutné dítě nemůžete udělat mnoho, kromě toho, že mu nabídnete pohodlí. T F
47. Když je moje dítě smutné, snažím se mu dát najevo, že je miluji, ať se děje cokoliv. T F
48. Když je moje dítě smutné, nejsem si úplně jistá, co po mě chce. T F
49. Opravdu se nesnažím své dítě učit nic konkrétního o hněvu. T F
50. Pokud mám nějakou lekci o hněvu, pak je to, že je v pořádku to vyjádřit. T F
51. Když se moje dítě zlobí, snažím se pochopit jeho náladu. T F
52. Když moje dítě zlobí, snažím se mu dát najevo, že je miluji, ať se děje cokoliv. T F
53. Když se moje dítě zlobí, nejsem si úplně jistá, co po mě chce. T F
54. Moje dítě má špatnou náladu a já se kvůli tomu trápím. T F
55. Nemyslím si, že je správné, aby dítě projevovalo hněv. T F
56. Naštvaní lidé jsou mimo kontrolu. T F
57. Dětské vyjadřování hněvu se rovná záchvatu vzteku. T F
58. Děti se zlobí, aby dosáhly svého. T F
59. Když se moje dítě vzteká, mám obavy z jeho destruktivních sklonů. T F
60. Pokud necháte děti, aby se zlobily, budou si myslet, že si mohou vždy prosadit své. T F
61. Naštvané děti jsou neuctivé. T F
62. Děti jsou docela vtipné, když zlobí. T F
63. Hněv má tendenci zatemňovat můj úsudek a dělám věci, kterých lituji. T F
64. Když se moje dítě zlobí, je čas vyřešit problém. T F
65. Když se moje dítě vzteká, myslím, že je čas na výprask. T F
66. Když se moje dítě vzteká, mým cílem je přimět je, aby přestalo. T F
67. Z dětského hněvu si moc nedělám. T F
68. Když se moje dítě zlobí, obvykle to neberu tak vážně. T F
69. Když jsem naštvaný, mám pocit, že vybuchnu. T F
70. Hněv nic nedosáhne. T F
71. Hněv je pro dítě vzrušující vyjádřit. T F
72. Hněv dítěte je důležitý. T F
73. Děti mají právo cítit vztek. T F
74. Když je moje dítě naštvané, prostě zjistím, co je šílí. T F
75. Je důležité pomoci dítěti zjistit, co způsobilo hněv dítěte. T F
76. Když se na mě moje dítě zlobí, pomyslím si: 'Tohle nechci slyšet.' T F
77. Když se moje dítě zlobí, pomyslím si: 'Kdyby se jen tak naučilo házet údery.' T F
78. Když se moje dítě zlobí, říkám si: 'Proč nemůže přijímat věci takové, jaké jsou?' T F
79. Chci, aby se moje dítě vzteklo, aby se postavilo za sebe. T F
80. Nedělám si ze smutku svého dítěte velkou hlavu. T F
81. Když se moje dítě zlobí, chci vědět, co si myslí. T F

Bodování:

Propouštění

Sečtěte, kolikrát jste řekli „pravda“ pro následující položky: 1, 2, 6, 7, 9, 12, 13, 14, 15, 17, 18, 19, 24, 25, 28, 33, 43, 62, 66, 67, 68, 76, 77, 78, 80. Vydělte celkový počet 25. Toto je vašePropouštěnískóre.

Nesouhlas

Sečtěte, kolikrát jste řekli „pravda“ pro následující položky: 3, 4, 5, 8, 10, 11, 20, 21, 22, 41, 42, 54, 55, 56, 57, 58, 59, 60, 61, 63, 65, 69, 70. Vydělte celkový počet 23. Toto je vašeNesouhlasskóre.

Nech to být

Sečtěte, kolikrát jste řekli „pravda“ pro následující položky: 26, 44, 45, 46, 47, 48, 49, 50, 52, 53. Vydělte celkový počet 10. Toto je vašeNech to býtskóre.

Koučování emocí

Sečtěte, kolikrát jste řekli „pravda“ pro následující položky: 16, 23, 27, 29, 30, 31, 32, 34, 35, 36, 37, 38, 39, 40, 51, 64, 71, 72, 73, 74, 75, 79, 81. Vydělte celkový počet 23. Toto je vašeKoučování emocískóre.

Porovnejte svá čtyři skóre. Čím vyšší skóre jste získali v kterékoli oblasti, tím více inklinujete k tomuto stylu rodičovství. Pak se podívejte zpět na seznamy s odrážkami z tohoto příspěvku, který shrnuje chování typické pro každý výchovný styl a vysvětluje, jak každý styl ovlivňuje děti.

Pokud po přečtení o různých stylech rodičovství identifikujete aspekty svého vztahu s vaším dítětem, které byste chtěli změnit, bude vám užitečný program Emotion Coaching: The Heart of Parenting. Nabízí podrobné informace a cvičení o pěti krocích, které tvoří Emotion Coaching.